Trenér
Jan HAŠEK, 1971
1. Kdy jsi držel poprvé raketu v ruce a jak jsi se dostal k tenisu?
Vyrůstal jsem v Hrušově, kde bylo fotbalové hřiště a tenisové kurty. Tyto dva sporty byly od mala jasné. Raketu jsem chytl poprvé asi v 9 letech.
2. Proč zrovna tenis, a ne jiný sport?
On to nebyl jen tenis, v létě jsem hrál i fotbal, v zimě stolní tenis a různé halové sporty. Ale tenis je taková srdcová záležitost.
3. Je těžší ,,učit“ dítě nebo dospělého? Kdo je ,,poslušnější“?
Já osobně to nerozlišuji, ale jelikož mám rád děti a jejich upřímnost, tak s dětmi trénuji rád.
4. Co nejčastěji vytýkáš svým hráčům?
Aby tím tenisem nebyli moc frustrovaní. Říkám všem, ať se tenisem hlavně baví. Sport by měl být především zábava. Ano, emoce musí jít ven, ale je potřeba se sportem, ať už jakýmkoliv, bavit.
5. Je nějaký tenisový zápas, který ti utkvěl v paměti? (není specifikováno, jestli sledovaný v TV, jestli tvůj vlastní nebo tvého dítěte, svěřence…)
Pamatuji si můj první zápas za dospělé, shodou okolností jsem hrál v Orlové a proti mně nastoupil Bohuslav Dudzik. Já vyhrál ve třech setech a byl to hodně vyhecovaný zápas. Dokonce padly i nějaké narážky. Tehdy jsme se ještě neznali a když jsem začal působit v Orlové, tak jsme se s Bohoušem stali velkými přáteli. V životě si hodně pomáháme, společně i s dalšími kolegy se staráme o klub. Sport přináší přátelství na celý život, a za to jsem hodně rád.
6. Na jaký úspěch svého svěřence jsi pyšný?
Já jsem pyšný celkově na náš tenisový klub v Orlové. To, jak jsme ho spolu s p. Szusterem, p. Tomanem, trenéry p. Kubatkem a p. Tajdusem vybudovali. Dokázali jsme z průměrného klubu udělat klub, který hraje stabilně ligu jak v dospělých, tak v mládežnickém tenisu.
7. Jaké sporty tě baví? Ať už sledovat, nebo provozovat?
Baví mě skoro všechny sporty kromě těch, kde se perou a nemusím ani motoristické sporty. Hodně lidí ví, že hraji závodně florbal a stolní tenis. Naši rodinu provází sport celý život. Nejstarší syn je kulturista, prostřední florbalista a nejmladší hokejista. Vedl jsem je ke všem sportům a sami si vybrali, který chtějí preferovat.
8. Když jsi byl sám trénovaný, co se ti na svém trenérovi líbilo a co ne? Vzal sis z toho nějaké ponaučení? Abys to třeba sám dělal podobně anebo právě úplně jinak?
My jsme byli z malého klubu, kde trenér dojížděl 1x týdně na hodinu. Byli jsme vlastně takoví samouci, kteří hráli mezi sebou jak tréninky, tak zápasy a tím jsme zlepšovali svoje hráčské dovednosti. V dnešní době je to spíše naopak. Děti trénují s trenérem ve skupinkách nebo sólo a cvičné zápasy moc nehrají. Přitom tyto cvičné zápasy jsou opravdu potřeba a dávají jim mnoho zkušeností do těch ostrých zápasů.
9. Co taková tenisová zeď? Je to dobrý pomocník?
Kdysi nebylo tolik kurtů jako teď a prakticky jsme celé mládí s mými vrstevníky strávili na zdi. Na zdi se člověk naučí hrát na přesnost, aby se míček vracel k němu, ale není to moc zábavné. Když vidím, že nějaký malý tenista / tenistka zůstane po tréninku ještě na zdi, mám z toho dobrý pocit. Je vidět, že je to baví a chtějí se tenis naučit.
10. Stalo se ti někdy, že jsi musel vykázat rodiče z kurtu, protože tlak na výkon byl nemístně silný?
S rodiči jsem už pár rozepří měl, ale vše v normě. Každý rodič chce přece pro své dítě to nejlepší.
11. Jakým směrem se podle tebe tenis vyvíjí?
Mám pocit, že lidé trošku zpohodlněli. V koronavirové době se sporty omezily, lidé trávili více času spolu doma, na horách a po uvolnění restrikcí třeba na chatě, na lyžích nebo dovolených. Ten tenis o víkendech, kdy se čeká na zápas třeba až do večera a turnaj se hraje klidně tři dny, jim už nepřišel tak atraktivní a raději tráví čas v rodinném kruhu jinak. Tenisem se lidé dnes spíše chtějí bavit, než ho brát vážně a hrát závodně.
12. Co je důležité, aby se z hráče stala hvězda? Je to finančně náročné pro rodiče?
Hvězda se stane 1 z tisíce. Musí to dítě mít v sobě, a hlavně se musí rodiče obětovat jak finančně, tak časově. Je to náročné pro celou rodinu. Problémem některých rodičů ale je, že začnou tlačit na dítě moc brzo a pak v pubertě místo toho, aby se začalo pořádně makat, dítě nezvládne velký nápor a skončí.
13. Co má trenér v moci? Jak skutečně může něco ovlivnit?
Trenér musí rodičům vše vysvětlit a mluvit s nimi na rovinu. Záleží pak na rodičích, jestli to chtějí slyšet nebo ne. Já jim vždycky říkám: ,,Platíte nás, tak nám věřte. Já vám taky věřím, když mi opravujete auto.“
14. Jaké máš další koníčky, kromě tenisu?
Jelikož mám 12letého syna, který hraje hokej, hodně času strávím s jeho sportováním. Já sám osobně rád jezdím na kole, hraji florbal, stolní tenis a jak říká moje žena, kromě aquabelly dělám úplně všechno.